INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY

Integrační a bezpečnostní politika státu, je politická strategie České Republiky, která se v rámci mezinárodních vztahů, mezinárodní a azylové politiky a mezinárodního práva úzce váže na rozvoj a prohlubování mezilidských vztahů, bez ohledu na odlišnou sociální, právní a náboženskou kulturu v zemi. Smyslem integrační a bezpečnostní politiky státu je stabilizovat sociální napětí v zemi a to nelze vyřešit jinak, než postupným slaďováním odlišných sociálních, právních a náboženských kultur v jeden globální celek. Bezpečnost státu a jeho obyvatel je vždy považována za nejvyšší prioritou státních zájmů, a pro tyto účely je sociální systém tím nejlepším bezpečnostním systémem na světě, neboť kromě ochrany života a zdraví, zabezpečuje i kvalitu životní úrovně občanů a jejich sociální jistoty.

Základní prezentace

Vážení občané, vážení reprezentanti politického života,

nabízím své služby pro pozici evropského generálního integrátora cizích státních příslušníků, kterým by měla být v rámci integrační politiky EU poskytnuta právní ochrana, a prostřednictvím této prezentace bych Vám také rád představil nejúčinnější řešení, mající přímý vliv na ochranu života a zdraví našich spoluobčanů a zabezpečení jejich kvality životní úrovně a sociálních jistot.

Hned v úvodu však musím poukázat na zásadní skutečnost, že sociální, právní a náboženská kultura islámu je v naprostém rozporu se sociální, právní a náboženskou kulturou občanů žijících nejen v EU. Vzhledem k těmto závažným okolnostem je proto nutné budovat a rozvíjet takovou integrační a bezpečnostní politiku EU, která nikdy nepřipustí žádné sociální, právní nebo náboženské napětí v zemi.

Jedním z důvodů rostoucího sociálního napětí mezi Evropany a uprchlíky jsou velmi špatná politická rozhodnutí a ještě horší uvažování samotných politiků, kteří se mylně domnívají, že integrační politika znamená:

- ubytování cizích státních příslušníků
- odbourávání jazykových bariér
- umožnění cizím státním příslušníkům vstoupit na pracovní trh

Skutečným důvodem rostoucího sociálního napětí v EU není kvalita bydlení či vzdělání uprchlíků, ale jejich odlišná sociální, právní a náboženská kultura.

Zabránit však sociálnímu napětí v EU lze pouze prostřednictvím vzájemné důvěry, kterou cizí státní příslušníci přijmou za svou a budou ochotni naslouchat slovům a především činům evropského generálního integrátora, který kromě slaďování dvou a více sociálních, právních a náboženských kultur dokáže zajistit i bezproblémový návrat všech válečných uprchlíků a žadatelů o azyl do jejich rodné vlasti, aby s pomocí EU mohli začít budovat svůj nový právní stát.

„Návratová politika“ musí být jednou z nedůležitějších agend v rámci integrační a bezpečnostní politiky EU a z hlediska priorit o ochraně jednotlivých států EU musí být nadřazena všem ostatním strategickým cílům, neboť lze dokázat, že rozpínavost sociální, právní a náboženské identity cizích státních příslušníků na území EU vyvolává v budoucnu rozsáhlá sociální napětí v zemi, díky nimž dojde k sociální a bezpečnostní katastrofě.

Omezil-li by evropský generální integrátor své poslání pouze na poskytování služeb, jakými jsou dostupnost ubytování, umožnění vstoupit azylantům na pracovní trh nebo vzdělání, ohrozil by tím skutečný proces integrační a bezpečnostní politiky státu, která musí být budována především na slaďování dvou a více sociálních, právních a náboženských kultur a na takzvané „návratové politice“, umožňující opětný návrat všech válečných uprchlíků a žadatelů o azyl do jejich rodné vlasti.

Aby tedy bylo možné úspěšně začleňovat cizí státní příslušníky, kterým byla poskytnuta právní ochrana, a zároveň předcházet sociálnímu napětí v zemi, musí být v rámci EU aplikována pouze taková metodika integrační politiky státu, jejíž kmenovou strukturu tvoří takzvaná sociální transformace, umožňující slaďovat dvě a více odlišných sociálních, právních a náboženských kultur.

Sociální transformace je integrační proces, ve kterém dochází:

- k důslednému prověřování a zkoumání sociální identity člověka
- k vyhodnocování bezpečnostních rizik, která plynou z poskytnutí právní ochrany cizím státním příslušníkům
- k bezpečnostním prověrkám
- k přijímacím psychologickým pohovorům, rozhovorům a povinným přednáškám
- k seznamování cizích státních příslušníků s odlišnou sociální, právní a náboženskou kulturou, s níž budou v cizí zemi konfrontováni
- k ověřování charakterových vlastností osob s cizí státní příslušností
- k navazování a prohlubování mezilidských vztahů prostřednictvím sociální transformace
- a dalším specifikům vázajícím se k integrační a bezpečnostní politice státu

Chci proto veřejnosti a reprezentantům politického života dokázat, že kromě svých schopností, díky kterým umím najít přirozenou cestu ke slaďování davu i více odlišných sociálních, právních a náboženských kultur, dokážu předpovídat nečekané příchody nezvyklých a nebezpečných sociálních trendů, které se z hlediska integrační a bezpečnostní politiky EU mohou časem vyjevit jako hrozby s nedozírnými destrukčními následky.

Za nezvyklé a nebezpečné sociální trendy s nedozírnými destrukčními následky pro jednotlivé státy EU a jejich obyvatele lze již nyní považovat například: narůstající válečné konflikty ve světě, teroristické útoky, dramatické exody nejen válečných uprchlíků a žadatelů o azyl, sociálně hendikepované občany pocházející z chudých rodin, z dětských domovů, z výchovných ústavů, z věznic, z vyloučených lokalit nebo z takzvaných no go zón, psychicky a sexuálně frustrované jedince či deviantní subkultury uchylující se k páchání trestné činnosti.

Jsem přesvědčen, že mé zkušenosti mohou být nenahraditelným nástrojem v boji proti nárůstu těchto nezvyklých a nebezpečných sociálních trendů, které už nyní ohrožují bezpečnost Evropské unie a její obyvatele. Mohu také dokázat, že mé zkušenosti mají v rámci integrační a bezpečnostní politiky státu nevyčíslitelnou hodnotu, neboť já sám jsem se narodil v kojeneckém ústavu, kam mě moje biologická matka odložila těsně po narození, pak jsem až do 19 let vyrůstal po výchovných ústavech, až jsem nakonec skončil na ulici jako bezdomovec, kde jsem doslova „proválčil“ 30 let svého života, než jsem skončil na 5 let ve vězení za násilné a pomstychtivé chování vůči vyděračům, kteří brutálně zaútočili na mého kamaráda z „ulice“.

Po svém návratu z vězení jsem se naplno začal věnovat sociální vědě, a proto jsem nastoupil nejprve na střední a poté na vysokou školu veřejných a mezinárodních vztahů, kterou jsem zakončil bakalářským titulem.

Rád bych předeslal, že mně osobně trvalo skoro 35 let, než jsem se úspěšně začlenil do civilizované společnosti, a to jsem se oproti cizím státním příslušníkům v Evropě narodil, vyrůstal - a dodnes žiji a pracuji.

Proto si dovoluji tvrdit, že díky svým zkušenostem a znalostem splňuji ty nevyšší požadavky, jaké mohou být kladeny například pro pozici evropského generálního integrátora majícího za povinnost budovat a rozvíjet integrační a bezpečnostní politiku EU prostřednictvím sociálního transformačního procesu, který umožňuje slaďovat dvě i více sociálních, právních a náboženských kultur do jednoho globálního celku a zároveň zajistit bezpečný návrat všech válečných uprchlíků a žadatelů o azyl do jejich rodné vlasti, ve které budou s pomocí EU schopni vybudovat svůj nový právní stát.

Za největší hrozbu integrační a bezpečnostní politiky EU pak považuji nepřizpůsobivé až zvrhlé chování cizích státních příslušníků, kteří se obávají, že by přijetím evropské sociální a právní kultury ztratili vlastní sociální, právní a náboženskou identitu a tím se odcizili svým soukmenovcům.

Smyslem mé práce - jako evropského generálního integrátora - by proto měla být, kromě společného slaďování sociálních, právních a náboženských kultur, snaha uplatňovat proces takzvané návratové politiky, která musí být v rámci integrační a bezpečnostní politiky státu nadřazena všem ostatním, tedy zajistit všem cizím státním příslušníkům bezpečný návrat do jejich rodné vlasti.

Ladislav Boldi

KAPITOLA 1

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A SOCIÁLNÍ TRANSFORMACE

Sociální transformace je změna, neboli proměna, kterou člověk prochází od svého narození, aby pak v rámci osobního, profesního či veřejného života uplatňoval takový vzorec chování ve společnosti, který ve většině případů bývá v souladu se sociální, právní a náboženskou kulturou v zemi, bez ohledu na jeho odlišnou sociální identitu.

KAPITOLA 2

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A SOCIÁLNÍ SYSTÉM

Sociální systém je v rámci integrační a bezpečnostní politiky státu nejlepším bezpečnostním systémem na světě, neboť jeho prostřednictvím dochází nejen k efektivnější ochraně života a zdraví, ale i k lepšímu zabezpečení kvality životní úrovně a sociálních jistot.

KAPITOLA 3

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A SOCIÁLNÍ TERORISMUS

Oproti obecnému pojmu “terorismus” je sociální terorismus pro lidstvo mnohonásobně větší hrozbou, neboť teroristické organizace páchají brutální zvěrstva na občanovi, společnosti a státu prostřednictvím místních zločineckých struktur žijících v ghetech, slamech, na ulici, nebo ve vyloučených lokalitách, asociálních jedinců či nezletilých osob, se kterými vytváří sociální vazby (například na principu citového pouta, porozumění, vyjádření lítosti, vyvolání nenávisti vůči druhým, etnické, náboženské či ideologické sounáležitosti).

KAPITOLA 4

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A NOVÉ SOCIÁLNÍ TRENDY

V rámci integrační a bezpečnostní politiky státu je namístě věnovat nepřetržitou pozornost všem novým sociálním trendům, z nichž některé mohou být považovány za natolik nezvyklé a nebezpečné, že by člověka mohly ohrožovat nejen na jeho životě a zdraví, ale i na kvalitě životní úrovně a sociálních jistot a v neposlední řadě i na mravním vzorci chování ve společnosti. Za nové, nezvyklé a nebezpečné sociální trendy lze považovat narůstající válečné konflikty, teroristické útoky, dramatické exody nejen válečných uprchlíků a žadatelů o azyl, sociálně hendikepované občany pocházející z neúplných rodin, z dětských domovů, z výchovných ústavů, ze sociálních zařízení, z věznic, z vyloučených lokalit, nebo z takzvaných no go zon, psychicky či sexuálně frustrované osoby uchylující se k páchání trestné činnosti, deviantní subkultury, které i prostřednictvím nových technologií ovlivňují asociální jedince či individua a nutí je ke zločinným úkonům, aj…

KAPITOLA 5

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A EVROSPKÝ SOCIÁLNÍ SYSTÉM

Na EVROPSKÉM SOCIÁLNÍM SYSTÉMU by měla být budována EVROPSKÉ UNIE, aby v rámci integrační a bezpečnostní politiky státu došlo ke sladění sociálních systémů ve všech členských státech v jeden kompatibilní soubor, který by odpovídal budoucím sociálním, ekonomickým a právním nárokům a požadavkům.

KAPITOLA 6

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A ROZPÍNAVOST ODLIŠNÉ SOCIÁLNÍ, PRÁVNÍ A NÁBOŽENSKÉ KULTURY NA ÚZEMÍ EVROSPKÉ UNIE

Rozpínavost sociální, právní a náboženské kultury válečných uprchlíků a žadatelů o azyl na úkor sociální, právní a náboženské kultury občanů žijících v západním světě je v rámci integrační a bezpečnostní politiky státu považována za nejvyšší hrozbu státu a jeho obyvatel. Z tohoto důvodu je nezbytné aplikovat takovou integrační a bezpečnostní politiku státu, která by pomohla odstranit sociální napětí v zemi a pomocí sociální transformace, by dokázala sladit dvě a více odlišné sociální, právní a náboženské kultury.

KAPITOLA 7

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A AZYLOVÁ POLITIKA

Emigrační a azylová politika musí být založena na odpovědném chování cizích státních příslušníků majících právní ochranu, kteří jsou ze zákona povinni dodržovat zákony a v rámci morální a sociální integrace vyznávat a naplňovat po dobu svého působení v zemi stejné morální, sociální a kulturní principy. V případě, že cizí státní příslušníci poruší zákon nebo svým chováním ohrozí lidské hodnoty, které tvoří kmenovou strukturu morální a sociální integrity občana, společnosti a státu, je jejich setrvání v zemi z bezpečnostních důvodů nadále nepřípustné.

KAPITOLA 8

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA STÁTU A POLITIKA NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN

Politika národnostních menšin, je založena na odpovědném chování cizích příslušníků, kteří jsou ze zákona povinni dodržovat zákony a v rámci morální a sociální integrace vyznávat a naplňovat po dobu svého působení v zemi stejné morální, sociální a kulturní principy. V případě, že některý z příslušníků národnostních menšin poruší zákon nebo svým chováním ohrozí lidské hodnoty, které tvoří kmenovou strukturu morální a sociální integrity občana, společnosti a státu, je jeho setrvání v zemi z bezpečnostních důvodů nadále nepřípustné.

KAPITOLA 9

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ HARMONIE

Sociální harmonie v osobním, profesním a veřejném životě lze dosáhnout prostřednictvím sociální transformace, která dokáže sladit dvě a více odlišné sociální, právní a náboženské kultury, a tím předcházet sociálnímu napětí v zemi.

KAPITOLA 10

INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA A PROPAGACE SOCIÁLNÍ HARMONIE

Součástí integrační a bezpečnostní politiky státu je mediální podpora a propagace sociální transformace, která dokáže sladit odlišné sociální, právní a náboženské kultury, a tím předcházet sociálnímu napětí v zemi. V okamžiku kdy dojde ke sladění dvou a více odlišných sociálních, právních a náboženských kultur, pak hovoříme o takzvané “sociální harmonii.” Propagace sociální harmonie je poměrně náročná alchymie, která na jedné straně může velmi přispět k vylepšení mediálního obrazu některých subkultur, avšak na straně druhé může stejně tak dojít ke znevěrohodnění mediální propagace dvou i více odlišných sociálních, právních a náboženských kultur, bude-li účelově zmanipulována ve prospěch politického populismu.